7. Zrzavý - Malování v parku

Co se nevešlo:

Otakar Šáfl

Otakar Štáfl byl zejména český malíř a ilustrátor. Jeho otec Josef Štáfl byl místním řezbářem, mimo jiné vyřezal i známého brodského Hnáta. Od roku 1897 studoval na místím gymnáziu, které však za nesouhlasu rodičů v roce 1903 opustil. Odešel do Prahy věnovat se své zálibě - malířství. Kreslit a malovat začal již v mládí. V Praze byl přijat do krajinářské školy Ferdinanda Engelmüllera. Už jako žák získal za akvarely vystavené v Rudolfinu první honorář. Svou pilnou prací si postupně získával vážnost a jméno v uměleckém světě. Kreslil pražská zákoutí a roku 1907 je vystavil v Počátkách. Perokresbami zdokumentoval Chrudim pro knihu profesora Mušky "O staré Chrudimi" (1907). Velké množství jeho obrázků, převážně s architektonickými motivy, bylo publikováno téměř okamžitě v časopisech Český svět a Zlatá Praha a jiných uměleckých časopisech té doby. Roku 1910 se oženil s dcerou ředitele nakladatelství Politika Václavou Brychtovou. Zde získal zaměstnání jako grafik a navrhoval plakáty. Na vídeňské výstavě Ex libris v roce 1913 byly velmi úspěšné jeho knižní značky. Jeho fantazie a láska k přírodě se nejvíce projevily v knižních ilustracích, zejména pro děti a mládež. Kresbou, dřevorytem i akvarelem ilustroval desítky knih.Za první světové války organizoval humanitární akce ve prospěch sirotků a válečných vdov a angažoval se ve veřejném životě rodného města. Po válce se zasloužil o vybudování pomníku Karla Havlíčka a o vznik Havlíčkova muzea. V roce 1917 se rozvedl a v roce 1927 znovu oženil s Vlastou Koškovou, v té době známou spisovatelkou pohádek a dívčích románů. Nejproslulejší je Štáfl právě jako malíř Tater, kde prožil značnou část svého života. Jejich krásu zachytil nejen v nesčetných akvarelech, ale i v monumentálních olejích. V roce 1928 vyšel tiskem cyklus 120 akvarelů z Vysokých Tater. Dva obrazy s motivy z Vysokých Tater byly dokonce vydány na poštovních známkách. Štáfl nemaloval jen Tatry. Tatry poprvé navštívil až před první světovou válkou, po roce 1920 si pak na Štrbském Plese zřídil ateliér. V letech 1924 až 1930 vystavoval v různých českých a slovenských městech Velké tatranské pohledy a až do roku 1938 měl stálou výstavu obrazů v chatě u Popradského plesa, kterou spolu s Václavem Fiškem vedl 10 let jako nájemce.

Nezapomínal ani na svou rodnou Vysočinu. Mezi jeho nejoblíbenější patřily vršky mezi Zbožicí a Horní Krupou, ale i v Havlíčkově Borové, na Humpolecku a Chotěbořsku. Zde všude maloval nejvíce v posledních letech svého života, za druhé světové války.

14. února 1945 byl jeho ateliér na Vinohradech zasažen bombou spojeneckých letadel. V troskách domu manželé Štáflovi zahynuli. Z jejich velké umělecko-historické knihovny zbylo pouhé torzo. Dnes je uložené v muzeu v Havlíčkově Brodě.

V Brodě, mu byl v roce 1957 otevřen památník. Umístěn byl do obranné věže středověkého opevnění, která stojí v těsné blízkosti místa, kde stávala rodná chalupa Otakara Štáfla. V této "Štáflově baště" najdeme šest z původních osmi plastických obrazů ze života Karla Havlíčka Borovského. Bašta je součástí gotického hradebního systému města, pocházejícího z období po roce 1310. Prohlídku památníku zajišťuje Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod (informace na pokladně muzea), které sídlí na náměstí Havlíčkův Brod.

Zdroj: wikipedia.org

Štáflova chalupa

Pozdně středověký dům čp. 2015, nazývaný Štáflova chalupa, najdete v Havlíčkově Brodě na rozcestí hlavní ulice, vedoucí z Havlíčkova náměstí směrem na Prahu, a odbočující ulice Barbory Kobzinové. V jeho bezprostřední blízkosti stojí klášterní kostela augustiniánů s přístavbou kamenné kaple Božího hrobu.

Bezprostřední blízkost v roce 1745 klášteru překážela nemvitost zakoupil za účelem jejího demolice, ke které nakonec nedošlo a dům byl později prodán do soukromých rukou.
Až do nedávné minulosti byl dům dědictvím rodu Štáflů (odtud pochází i vžitý název), jehož vliv zasahoval daleko za hranice Čech. Havlíčkobrodská větev tohoto rodu se zapsala do povědomí uměleckými díly malíře Arnošta (Áry) Štáfla, který ve starobylém domku bydlel během války, a také tvorbou Otakara Štáfla, grafika a malíře působícího v Praze, který rovněž namaloval řadu obrazů inspirovaných starým Brodem a jeho rázovitou architekturou. Rodina Štáflova byla významným příznivcem skautského hnutí. Po 2. světové válce (1945) se na pět let jedna místnost chalupy proměnila ve skautskou klubovnu.
Od původních majitelů byl objekt zakoupen do majetku města v roce 1992. O rok později stavebně historický průzkum potvrdil, že je zcela ojedinělou vzácnou památkou v českých zemích, tzv. středověkým typem dřevěného domu. Město čekala finančně náročná rekonstrukce v letech 1996 - 99. Jejím výsledkem byla i téměř původní podoba objektu za podpory Okresního úřadu Havlíčkův Brod, Ministerstva kultury ČR a Památkového ústavu Pardubice.

zdroj: MIC, Havlíčkův Brod

otevírací doba Štáflovy chalupy:

Pondělí 10 - 17
Úterý 10 - 17
Středa 12 - 17
Čtvrtek 12 - 17
Pátek 12 - 17
Sobota 9 - 12
Neděle zavřeno

https://www.antikhb.cz/